Jim Morrison - Divočina(truhlice se otevírá)

25. prosince 2006 v 19:57 |  Jim Morrison - Poezie

TRUHLICE SE OTEVÍRÁ



- Čas vnitřní svobody, kdy
mysl už je otevřená
vesmír odhalen a duše
zmatená a oslněná
může jít a hledat
svého mistra a přítele.

...Když přijde svoboda
a trestanec
mžiká ve slunci
jako krtek
z podzemí

když dítě prvně
opustí domov

Chvíle, v níž přijde svoboda

L.A.merika
Královna se chová chladně
L.A.merika
Pomíjivý vesmír
L.A.merika
Uspěchaná komunita i
komunikace
l.a.merika
smaragdy ve sklenici
l.a.merika
reflektory v soumraku
l.a.merika
zkouřené ulice v kalném úsvitu
l.a.merika
oděná do vyhnanství
l.a.merika
rychlý tlukot hrdých srdcí
l.a.merika
dvacetileté oči
l.a.merika
prchavý sen
l.a.merika
srdce z ledu
l.a.merika
zmar vojáků
l.a.merika
oblaka a sváry
l.a.merika
Rorýs
odsouzený k pádu, sotva vzlétl
l.a.merika
"Tak jsem ji potkal
- l.a.merika -
osamělou a zmrzlou,
- l.a.merika -
a nevlídnou, ano,
- l.a.merika -
sotva vzlétla"

Víc nic.
Běž.
Mezi tím divočina.
Obejdi hranici.


vstoupí na scénu:

Krvavé boty. Vražedná bouře.
Kočičí zlato. Bůh na nějakých nebesích.
A kde je ona?
Viděli jste ji?
Viděl snad někdo tu dívku?
momentka (v projekci)
Je to má sestra.
Dámy a pánové,
věnujte pozornost těm slovům a dějům,
své poslední šanci, naší naději.
Zde, v lůně hrobu, máme klid od
rušných ulic.
Běsnící mor nepronikne
k našim dveřím
Přicházíme z dálek,
až z Ardenského lesa,
s tanci a novou hudbou
Na každém kroku k nám proudí
další přívrženci.
Pověsti o králích, bozích, rytířích
a láskách zvoní jak
diamanty jenom pro vás

Já jsem já!


Chápeš, moje maso je
skutečné.
Ruce - vyrovnaně plují
jako hbité přízraky
Vlasy - tak propletené
Kůže na tváři - štípni mě
Plamenný meč - jazyk
chrlí svatojánky
slov.
Jsem člověk,
ale nejsem člověk jako vy
Ne Ne Ne

Co tady vlastně chceš?
Co vůbec chceš?
Slyšet hudbu?
Můžem ti zahrát.
Jenže ty chceš víc.
Něco a někoho nového, viď?
Mám pravdu?
Jistěže mám.
Já vím, vím, co chceš.
Chceš jen extázi
Touhu a sny.
To, co je jiné, než se zdá.
Vedu tě tudy, on zase tam.
Nezpívám jen pro pomyslnou dívku.
Hovořím k tobě, mé já.
Pojďme omladit svět.
Palác početí je v ohni.

Hleď, jak plane.
Koupej se v uhlících.

Jsi mladá, proč se stáří bát?
Znáš vše, tak nemusíš se ptát.
Chceš vidět věci tak, jak jsou.
Víš zcela přesně, co jsem zač:
Všechno

Jsem klíčem, průvodcem k bludišti

Vládcem těchto měňavých věží
na kamenném nádvoří
nad mlhou z oceli
v troskách sebe sama
dýchám vlastní dech
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Detail Detail | 12. února 2009 v 15:04 | Reagovat

fascinující.......

2 netri netri | Web | 15. května 2009 v 16:35 | Reagovat

Úžasné...

3 Joel Joel | E-mail | 23. září 2009 v 14:36 | Reagovat

konec to naprosto dovršil

ON byl génius, byl to anděl

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama