Leden 2007

Andy Warhol

31. ledna 2007 v 17:52 Lidé kolem Doors
Andy Warhol (6.srpna 1928 - 22 února 1987)

Stal se malířem, grafikem, filmovým tvůrcem a hlavně vůdčí osobností Pop-artu.
Pop-art se objevil ve Spojených Státech někdy v polovině padesátých let. Mladí výtvarníci tak reagovali na změny v poválečné době. Pop-art netvořili známí umělci, ale spíše ti méně známí, kteří často ani nevědli, co tvoří.
Bojovali proti stereotypu a banalitě. Chtěli, aby se lidé zastavili a podívali se na svůj uspěchaný život. Jejich cílem bylo šokovat, překvapit je. Kombinovali věci, které byly absolutně neslučitelné. Světlé, výrazné barvy, předměty běžného života, motivy z reklam, komiksů či fotografie známých osobností...to bylo nástrojem těchto umělců. Uvědomovali si, že každá vteřina lidského života je pomíjivá. Snažili se to nějak zachytit a ty momenty přetvořit na věčné.
Pop-art hledá kontakt umění s tímto světem, snaží se tisícerým opakovaním vytvořit nezapomenutelný pocit v konzumní duši diváka.

Některá díla od Andyho:




Andy Warhol se také zapsal jako sponzor kapely Velvet Underground, přispěl jim na první desku která vyšla v roce 1967.Na ní vynikal právě jeho obraz. Malým písmem bylo u zářivě žlutého banánu uvedeno :"pomalu oloupejte a uvidíte" pokud jste opravdu oloupali, pod žlutým se náhle objevil banán růžový.
Na tomto prvním albu spolupracovala i německá baskytaristka a jedna z hvězd Andyho filmů Nico. Také to byla jedna z milenek Jima Morrisona. Kapelou nesoucí název podle porno časopisu který Lou Reed předák kapely uviděl povalovat se na zemi prošlo několik vítečných hudebních umělců a složení se stále měnilo. Velvet Underground podobně jako Doors se moc nesžívali s hnutí hipies, stejně jako oni pocházeli ze západu a výrazně se lišili od východních kapel, jejich tématem nebyla láska a konec války ale krev, heroin, sadomasochismus... Někteří kritici tvrdí, že Velvet Underground nastolili základy punku...
Nejznámější skladba z první desky se jmenuje Heroin. Zpívá Lou Reed a mimochodem jí můžete zaslechnout ve filmu The Doors právě když je kapela na večírku u Warhola.
Nico zpívá naživo Femme Fatale.

Stále se hledají.............!!!!!

30. ledna 2007 v 20:47 | janis |  Zajímavosti a ták ...
Opět pokračování naší "zatím" nepodařené vyhlášené akce o hledání dvojníku The Doors.A paradoxní je to,že až teď mě vlastně napadl Val Kilmer,no kdo jiný,ze známých osobností,je tak moc podobný Jimu Morrisonovi?Takže tady ho máte.A sakra nebojte se a pošlete se nám!!!!Jestli si myslíte,že jste někomu znich alespoň trochu podobný,nebo máte to již výše zmiňované "básnické střevo"jako Jim!!!

Osoby a osobnosti kolem The Doors

29. ledna 2007 v 18:27 Lidé kolem Doors
Jac Hozlman
-prezident společnosti Electra records
-tenkrát 36-letý elektronický šílenec a producent
-Electra byla v té dobět malá společnost,poprvé vyprodukovala a vtrhla na rockový trh s kapelou "Love",kterou později The Doors spláchli s pódia Whisky a go go
-byl přítelem celých The Doors a častou obětí Jimových opileckých záchvatů
Paul Rotchild
-taktéž přítel Jima a celých Doors
-byl jejich producentem přidělený společností Electra
-stal se jedním z hlavních Jimových "spolupijanů"
Frank Lisciandro
-Jimův přítel
-spolupodílel se na jeho filmech,především jako střihač
Bill Sidonns
-cestovní manažer Doors
-Jimův další "spolupijan" a "chůva",dohlížel nato aby Jim chodil včas na koncerty
Andy Warhol
-novinář,filmař,režisér
-Jimovi nabízel několikrát role ve svých filmech
Babe Hill
-spisovatel,producent,zvukový nahrávač
-Jimův přítel a další "spolupijan"
(foto není)
Michael McCure
-spisovatel,filozof
-byl unesen Jimovou poezií
-Jim se na jeho popud rozhodl vlastním nákladem vydat své básně a vyšla tak první sbírka
The Lords and the new creatures
MILENKY ke kterým se vracel:
Nico
-charismatická německá modelka
-intimní přítelkyně Boba Dylana a Briana Jonese
-jednou z hvězd Warholova filmu "Holky z Chelsea"
-v tu dobu zpívala v bizardní rockové show "Exploding plastic inevitable"
-také ráda pila a Jimovi připadala neodolatelná
Patricia Kennely
-krásná novinářka
-bezhlavě,stejně jako spousta dalšíš žen,zamilovaná do Jima
-psala na Doors jedny z nejlepších kritik,snad právě proto že byla ovlivněná láskou k Jimovi
-měli spolu čarodějnickou(Wicca)svatbu
-byla jednou s těch ke kterým se Jim vracel
-otěhotněla s ním ale bohužel šla na potrat
-možno ji vydět ve filmu "The Doors",jako velekněžku oddávající "Jima" a "Patricii"
--------------------
Paul Ferrara
-režíroval,natáčel a zvukově zaznamenával společně s Jimem filmy
"Feast of Friends"
"Hi Way" a další…
-byl jeho dobrým přítelem
-byl také fotograf

Hledají se...

28. ledna 2007 v 16:32 Zajímavosti a ták ...

V eště né moc starém článku jsme vyhlásili takovou "soutěž", hledáme Jima, Raye, Robbyho a Johna rovnou mezi vámi (co se týče podobnosti, nebo snad máte poetické střevo jako Jim?).Jelikož se nám nikdo neozval a asi neozve. Opakovat stále dokola "nestyďte se" asi nebude mít cenu. Tak teda alespoň přispějeme my. A já sem hodim hned člověka, který není podobný nikomu z kapely ale má shodné jméno s jedním členem kapely. Jmenuje se Van Morrison, narozen 31.08.1945. Proslavil se též na hudební scéně, takže nemá s Jimem společné jen jméno. Vynikal ve hře na saxofon, kytaru, klávesové nástroje. Je také uznávaným zpěvákem a skladatelem.
Nesmím také zapomenout, že Doors hráli často na koncertech, byť nikdy nevydali song od Vana Morrisona který se jmenuje Gloria. Napadá mě jen jedna možnost proč si Doors vybrali tuhle skladbu, a to asi proto, že hlavním tématem jsou ty nejvíce obdivující Jima, ženy. Rozhodně to ale nebyla nějaká odbytá předělávka... posuďte samyVan Morrison
Doors


Hledají se Jim Ray Robbye a John!!!!!

24. ledna 2007 v 13:56 | janis |  Zajímavosti a ták ...
Tak mě tak npadlo vyhlásit pátrání po dvojnících členů kapely Doors,protože jak se říká každý má na světě toho svého dvojník a tak i mi možná v našich řadách máme Jima,Raye,Robbyeho nebo Johna a rozhodně by to bylo zajímavé to zjisti.Pokud jsi myslíš že někdo ve vašem okolí nebo i ty sám se více či méně podobáte někomu znich NAPIŠ NÁM pošli svoji fotografii a pokud tomu tak bude zveřejníme tvoji fotku společně s originálem!!
Sice vás neodměníme autem,dovolenou ani ničím podobným ale rozhodně to zpestří blog
a třeba i pobaví a potěší nás a ostatní návštěvníky.Tak se nestydtě a posílejte fotky.Rozhodně se nemusíte bát ,že by byly nějak zneužity k bůhví jakým jiným účelům.
Kdybych mohla pošlu taky ale bohužel nemůžu.............
kontakty:janis.71@seznam.cz

Skladby - jak hodnotíme

23. ledna 2007 v 23:40 My, náš názor z naší hlavy atd.
Hodnitit skladby Doors bývá vždycky složité, a každou chvíli máte tu "svojí oblíbenou". The Doors hráli a nahráli mnoho dalších skvělých skladeb které nebudu jmenovat jelikož je jich víc než dost, také proto zde jsou jen ty z oficiálních šesti alb. První číslo (v procentech) bude vždycky ode mne druhé přidá Janis... tak schválně jak to dopadne, hlavně si to neberte nějak vážně o nic nejde...
Break on through 95%,100%
Soul Kitchen 80%,85%
The crystal ship 85%,90%
Twentieth century fox 75%,70%
Alabama song 85%,80%
Light my fire 95%,100%
Back door man 90%.85%
I looked at you 79%,87%
End of the night 85%,90%
Take it as it comes 87%,95%
The end 99%,100%
Strange days 93%,99%
You´re lost little girl 86%,99%-Možní i pro to,že si Pam Jima běchem zpívání vzala do "parády"
Love me two times 87%,95%
Unhappy girl 74%,70%
Horse latitudes 85%,70%
Monnlight drive 91%,99%
People are strange 93%,99%
My eyes have seen you 75%,71%
I can´t see your face in my mind 80%,95%
When the music´sover 98%,99%
Hello I Love You 76%,87%
Love Street 82%,100%
Not To Touch The Earth 91%,80%
Summer´s Almost Gone 88%,99%
Wintertime Love 84%,95%
The Unknown Soldier 94%,90%
Spanish Caravan 95%,69%
My Wild Love 85%,90%
We Could Be So Good Togheter 80%,80%
Yes, The River Knows 79%,98%
Five To One 89%,90%
Tell all the people 84%,98%
Touch Me 85%,99%
Shamans Blues 79%,95%
Do It 73%,60%
Easy Ride 87%,85%
Wild Child 88%,70%
Runnin´ Blue 84%,95%
Wishful Sinful 85%,98%
The Soft Parade 94%,99%
Roadhouse Blues 90%,90%
Waiting For The Sun 92%,95%
You Make Me Real 87%,92%
Peace Frog 90%,93%
Blue Sunday 84%,80%
Ship Of Fools 84%,98%
Land Ho! 85%,70%
The Spy 90%,95%
Queen Of The Highway 91%,95%
Indian Summer 82%,99%
Maggie McGill 85%,96%
The Changeling 95%.99%
Love Her Madly 90%,100%
Been Down So Long 85%,79%
Cars Hiss By My Window 92%,98%
L.A.Woman 96%,99%
L'America 88%,60%
Hyacinth House 92%,99%
Crawling King Snake 87%,85%
The Wasp (Texas Radio & The Big Beat) 90%,98%
Riders On The Storm 97%,99%
No tak to dopadlo jak jsem čekal.... prostě nedokážu využít všechny procenta, pak je z toho takovej malér ale já si myslím, že je to tím.... že mezi skladbami Doors nenajdete opravdu nějaký velký propadák, vše je skvěle vyvážené. Take jsem zjistil, že méně procent dostávají skladby na kterých měl podíl hlavně Robby, né že by byly špatné... rozhodně byly pro kapelu užitečné se svojí "populární vlezlostí" ale Jimovi tajemné a dechberoucí texty prostě u mě vedou...... Jako nejlepší album považuju nejspíše L.A. Woman, není to ten progresivní styl typu pištících kláves Raye, rozjetá Kriegerova kytara a víc než dost mlátící do bicích John.
Deska L.A. Woman dokazuje sílu kapely, a ač to na první pohled nevypadalo (první pohled na zarostlého Morrisona oblečeného do teplákové soupravy a hlas nahrávaný přímo z koupelny kanceláře kapely) Doors dali dohromady skvost který eště dlouho bude vlát hodně vysoko na celosvětovém žebříčku nejpovedenějších placek...

Mimo jiné..........dodatek k mému článku

23. ledna 2007 v 23:10 | janis
Mimo jiné Pamela prohlašovala,že "Jim je impotent a na to jak se pořád předvádí před zrcadlem a pročesává si svou hřívu se mu ani nepostaví".


Pam a Jim.....poslední dny

23. ledna 2007 v 23:00 | janis |  Zajímavosti a ták ...
Jen chci říct ke skvělému článku autora blogu,že Pamela byla velmi studená,sobecká,chtivá peněz především cizích a neměla ráda ostatní Doors.Je těžké říct jestli Jimovi řekla,že si píchá heroin,pokud vím,ve filmu to Jim zjistil,zavřel ji do skříně a tu zapálil.Byla sice Jimovou největší láskou,hlavní inspirací a osobou ke které se vždy vracel ale nebyla jediná,předtím než odletěl do Paříže,Pam poslal asi o 14 dnů dřív,si honosně u žíval s Babem a kurvama ale taky asi 7 dnů s Patricii Kenelly(novinářka,zamilovala se do Jima,otěhotněla s ním a na přání svoje i Jimovo šla na potrat),dále taky s její kamarádkou kterou "ojel"na trávníku.Pam si Jima v Paříži příliš nevšímala a naivně si myslela,že už tolik nepije a stále navštěvovala svého hraběte a jeho i své známé.Často přespávala mimo hotel nebo pronajatý byt.Jim ovšem stále honosně pil a ne jen to i přesto že zhubl,nebyl zdráv a po několika balíčcích cigaret za noc vždy velice kašlal a mnohdy i krev.Dokonce se v Paříži seznámil s Československou emigrantkou a jejím francouzským přítelem a často je navštěvoval.Také je velice pravděpodobné,že Pam byla celý víkend ze 3 na 5.Července pryč,nejspíš se svým hrabětem a tak ani netušila,že je Jim už mrtvý a tím by se vysvětloval ten záhadný časový skluz,nebo lépe rozdíl!!!Ovšem je těžké říct zda -li Jim opravdu zemřel či ne,vše co vím o "posledních"hodinách jeho života je z knih nebo pracně vyšťárané z hlubokých zákoutí internetu a pro mě osobně je i těžké uvěřit tomu že je mrtvý ale zároveň je možná horší tušit,že žije.Dám především na svůj osobní pocit z celé dávné situace a ten velí jasně………nejen proto,že celá okolnost je tak záhadná a že je především divné to že by na pohřbu nebyla jeho rodina a to v Jimově případě The doors.
A vlastně nikdo neviděl Jimovu mrtvolu,pouze zapečetěnou rakev a myslím,že lidé jako Jim neumírají,především duševně a proto co nám po sobě zanechali,ale taky se bohužel už nerodí.
Chci Vás tímto poprosit i o váš názor,blog není jen pro nás ale hlavně pro vás a i mi nejsme plně informováni o všem co se 40-leté legendy The Doors týče a bez vašeho vyjádření jaxi nevím zda- li se šeredně nemýlím.

Jim Morrison - Divočina(Americká noc)

22. ledna 2007 v 23:26 Jim Morrison - Poezie
AMERICKÁ NOC

neboť kůže hromadí
Zázrak ulic
Vůně a smogy a
pyly existence

Blýskavá čerň
tak zcela nahá byla
Naprosto nekonsternovaná

Rozhlíželi jsme se
teď už s rozžatými světly
Po spolucestujících

Vesmírná družka

22. ledna 2007 v 21:14 Zajímavosti a ták ...
Ano i takový idol, často prohlašovaný jako sexuální symbol let šedesátých, měl mezi spoustou svých hříchů svou věčně milovanou "vesmírnou družku". Ona je taky otázka jestli byla milovaná, jestli člověk typu Jim Morrison miluje jako my všichni ostatní "pozemšťané". Ale důkaz toho, že to mu tak pravděpodobně bylo nám může být to, že Pamela Coursonová stále převyšovala přes všechny Jimovi výstřelky. Byla s ním od samého počátku The Doors, kdy se z nezkušených kolouchů stávaly ostřílení mazáci a stala se také posledním člověkem který viděl Jima na živu.
Pamela Courson
Narozena 22. prosince 1946 ve Weedu v Kaliforni. Její otec byl stejně jako Jimův námořním letcem, jenomže ne pilot, ale bombardér. Když se poprvé s Jimem potkala bylo jí 18 let. Pihy na její bledé tváři připomínaly zrnka skořice. Její dlouhé a rovné vlasy měla uprostřed rozdělené pěšinkou a její mimořádně velké oči byly zářivě levandulové. Vypadala jako obraz od Margarety Keanové... bezbraná, oddaná, milující.... Pamela zemřela 25.dubna roku 1974, v dvaceti sedmi letech, stejně jako Jim. Prý se předávkovala heroinem jehož užívání vždy Jimovi tajila.


Jim Morrison - Divočina(newyorské dívky-óda)

17. ledna 2007 v 23:26 Jim Morrison - Poezie
NEWYORSKÉ DÍVKY

( ÓDA )


každá má své vlastní kouzlo

Smrt není

a tak se nic neděje

Nóbl styl

Vzplaň a odpusť

vysoké knoflíčkové boty

jasná dohoda

chaotická výchova

triumf lásky

věčné doufání a naplnění


každá má své vlastní kouzlo

Smrt není

a tak se nic neděje

Nóbl styl

Vzplaň a odpusť

vysoké knoflíčkové boty

jasná dohoda

chaotická výchova

triumf lásky

věčné doufání a naplnění

Jim Morrison - Divočina(Sirény)

17. ledna 2007 v 23:21 Jim Morrison - Poezie
SIRÉNY


Půlnoc
zločinný metabolismus pralesa viny
Chřestýši pískot kastaněty

Odveď mě z téhle zrcadlové síně
od nečistých skel

Jsi ona?
Vypadáš tak snad?
Jak bys mohla, když
ještě nikdo před tebou...?

-------------

Básnířka z davu prostitutek

Na dveřích ložnice nechala vzkaz:
"Když budu bez sebe, přiveď mě k sobě."

-------------

Včera pozdě večer jsem
k tobě šel
tys však zhasla jako svíce
bohužel
Ležela jsi s hlavou na podlaze
s tvýma očima si hrály krysí bestie

Tak pozdě v noci je
smrt dobré přestrojení

Všechny hry v zahradě skryje jak ve vězení

Jenže co pak
až se hosté vrátí
kostýmy svléknou
a tobě řeknou:
odejdi,
málo se usmíváš

Jsem tvůj přítel, povídám,
a přesto zavedu tě tam



Jim Morrison - Divočina(Otevři)

17. ledna 2007 v 23:19 Jim Morrison - Poezie
Otevři



Mladá noc, všude
kolem klid
Její šat nelze
vylíčit
Smíš všechna divná přání
mít
Splní vše, co budeš chtít
Chce se hostu zalíbit


Můj vztah k THe Doors lze nejlépe vyjádřit jejich vlastními slovy

17. ledna 2007 v 19:18 | janis |  My, náš názor z naší hlavy atd.
Kdysi před 21 lety jsem se narodila já.Nebyla jsem žádné "Podvržené dítě" a všichni mě "Milovali šíleně".Minula mě spousta krásných věcí a lidí,kteří bojovali za "Svobodnou existenci"."Brala jsem tojak to přišlo" a byla jsem pěkně "Divoké dítě".Žila jsem na "Milované ulici" se svojí rodinnou.Z malých dětských krůčků jsem přecházela na velké životní kroky a zjistila jsem,že "Lidé jsou divní" a byla jsem s toho "Nešťastná dívka" ale jen do doby,kdy se "Mě dotkl",ten "Toužebný hříšný" a zakřičel na mě "Vstávat".V tu chvíli jsem nastoupila na "Loď duchů" a zažila "Projížďku poměsíčním úsvitu" a byla to "Snadná jízda".Sice tě "Mé oči nemohli vidět" ale přesto jsem s tebou "Čekala na slunce",naučil si mě "Americkou motlitbu" a od té doby jsi byl "Moje divokáláska".Vím,že tomu nikdy nebude "Konec" a chci "Říct všem lidem", "21.století" že jsem prožila "Kouzelnou hodinu".
Teď,když se snažím na svoji euforickou a mnohdy až šílenou závislost balancující na okraji šílenství dívat s nadhledem,zjišťuji,že to nejde.
A už dávno vím,že láska k démonickým The Doors už dávno není jen cit,zhmotnila se,stala se mýma rukama,ušima a očima,koluje mi v krvi a vždy to "Ve mně rozpálí".
A vždy se bojím co nastane "Až dohraje hudba".
Šílená duše bezmezně prahnoucí po hudbě a poezii Ještěrčího krále a jeho družiny…….pochopí!!
A však duše neznalá a ochuzená o magnetizující pocit……nepochopí co jsem řekla.
Na závěr chci uvést jeden krásný verš,který mi utkvěl v hlavě:
Jim Morrison-Wilderness:
"Piju,abych mohl mluvit s hovny.Včetně sebe sama".


The Doors se konečně dočkali

14. ledna 2007 v 11:55 | janis |  Co o sobě řekli a napsali, co o nich řekli a napsali
Jistě nezůstalo bez povšimnutí včerejší vydání Mladé Fronty Dnes,ve kterém jsou,bez mála,čtyři stránky věnované The Doors,ano slyšíte dobře,pokud vás to šokovalo jako mě.

A čeho,že se to dočkali?No ceny Grammy!Že to ale trvalo.

Dovolím si teď použít skvělý článek pana Dvořáka s MF Dnes aby jste si ho i vy mohli přečíst,pokud jste neměli to štěstí vidět ho v tištěné Mf Dnes.

40.LET ROCKOVÉHO ŠAMANSTVÍ

Když v roce 1967 vyšlo debutové album The Doors s hitem Light My Fire, učinilo ze členů kapely rockové hvězdy, na něž se nezapomíná. I proto, že zpěvák Jim Morrison žil rychle a zemřel mladý.

Hvězdná kariéra The Doors trvala pouhé čtyři roky, během kterých kapela na šesti albech seznámila svět s nespoutanou rockovou hudbou. V ní se prolínaly bluesové kořeny s jazzovými vyhrávkami a nezvykle drsnými, ale zároveň poetickými texty, které hlubokým hlasem zpíval (případně recitoval) rebel a básník Jim Morrison.

"The Doors mnoha posluchačům odkryli pravý potenciál rocku; objev, že populární píseň nemusí být bezduchou veršovánkou, umožnil mnoha konvertitům překonat její hranice... Když tak poslouchám jejich hudbu dnes (...) zjišťuji, že obstojí zhruba polovina jejich produkce, což je ale mnohem více, než lze říci o většině jejich současníků," napsal v roce 1994 publicista Peter K. Hogan ve své knize The Doors (česky Votobia, 1997).

Nespoutaný Morrison
Je paradoxní, že byť se The Doors proslavili ve zlatých letech hippies, a dokonce si zahráli v San Francisku na slavné akci Human Be-In, nikdy se necítili jako součást této kultury. Kapela byla příliš svérázná a temnější, než rozjařená doba vyžadovala, a přesto zaujala davy. Na koncertech dokázala převálcovat slavné souputníky Grateful Dead i Jefferson Airplane, kterým zpočátku předskakovala, a postupně se zbavila i nálepky "amerických Beatles". Koncerty The Doors byly neopakovatelným fantaskním divadlem, které inspirovalo řadu dalších muzikantů, od Iggyho Popa a The Stooges až po Alice In Chains či Creed.

Pravda, občas docházelo k násilnostem, na nichž měl svůj podíl nespoutaný provokatér Morrison. Ať už si v praxi zkoušel poučky pobrané z hodin psychologie, nebo se nechal ovlivnit nahotou divadla Le Living Theatre a teatrálně předstíral striptýz, což mu v roce 1969 po koncertě v Miami vyneslo obvinění z obnažování a dalších přečinů, mimo jiné z opilství.

Právě Morrisonův vztah k alkoholu (a drogám) mohl za některé z těch špatných koncertů The Doors i za proměnu charizmatické modly v obtloustlého chasníka, který v roce 1971 za nepříliš jasných okolností zemřel v Paříži. A to uplynuly jen čtyři roky od vydání debutu The Doors, který patří k nejzářivějším startům jakékoliv kapely v historii pop-music. Za šest měsíců se album dostalo takřka na špičku americké hitparády (na úplný vrchol desku nepustil beatlesovský "seržant Pepř") a vydrželo v ní více než dva roky.

Zabij otce
První album The Doors se zrodilo za dva týdny na sklonku roku 1966, kdy se kapela už rok a půl pokoušela prorazit. Po neúspěšných námluvách s firmou Columbia nakonec podepsala kontrakt s malým labelem Elektra. Konečně mohli vydělat milion dolarů, jak si na pláži ve Venice řekli Jim Morrison s klávesistou Rayem Manzarekem. Vzali k sobě kytaristu Robbyho Kriegera a bubeníka Johna Densmorea.

Vlosangeleských klubech přehrávali hity jiných, ať už to byl Back Door Man od Willieho Dixona či muzikálový Alabama Song dvojice WeillBrecht, a zároveň pilovali vlastní materiál. Z těch invenčních dob pak The Doors postupně těžili hned na třech albech. Co však na debutu nemohlo chybět, byl oidipovský, téměř dvanáct minut dlouhý opus The End, v němž Morrison vyhrožuje otci zabitím a matce souloží, nebo našlápnutý pilotní singl Break On Through (To The Other Side). A hlavně Light My Fire.

"Zlato, rozpal to ve mně," zpívá Morrison v nejslavnější písni The Doors. Byť složil Morrison mnohé z hitů kapely, tuhle písničku přinesl Robby Krieger, který se zpěvákovou pomocí napsal i text. Ray Manzarek pak vymyslel symptomatické klávesové vyhrávky. Skladba Light My Fire se stala "posvátnou krávou" The Doors,

bez níž se neobešel žádný koncert (muzikanti se dušují, že ji naživo nikdy nehráli stejně!). A taky ji - navzdory zájmu mnoha firem - neprodali do reklamy. Skladba se však postupně dočkala stovek coververzí. "Je mi jedno, jestli si lidi myslí, že všechny písně napsal Jim, ale když slyším, že Light My Fire napsal Jose Feliciano, to mě fakt štve," glosoval to Krieger.

Ještěrčí král
Úspěch debutové desky vybudil The Doors k hektické práci. Ještě do konce roku 1967 se zrodilo druhé album Strange Days, dodnes považované za jejich umělecky nejkvalitnější dílo, jež vrcholí dalším přes deset minut trvajícím opusem s prvky rockového divadla When The Music's Over.

Dlouhým skladbám se The Doors nevyhýbali ani později, ať už to byla The Soft Parade na stejnojmenné desce nebo "jazzový koktejl" Riders On The Storm z alba L. A. Woman (stejnojmenný hit má také skoro osm minut). Finální mix této poslední řadové desky sledoval Morrison z dovolené v Paříži, odkud se nevrátil. Pochován je na slavném hřbitově Pere Lachaise. Z jeho hrobu se stalo poutní místo.

Ke kultovní pověsti "ještěrčího krále" - přezdívka pochází zMorrisonovy básně Celebration Of The Lizard -a The Doors výrazně přispěla kniha Nikdo to tu nepřežije novinářů Jerryho Hopkinse a Daniela Sugarmana (1981 - česky Regent Art Press, 1992), která Morrisona vylíčila jako mytickou postavu opředenou skandály.

Zbylí členové kapely, jimž se bez Morrisona už příliš nedařilo, knihu, z níž se okamžitě stal bestseller, odmítli jako zbytečně kontroverzní. O deset let později - přes odpor pozůstalých - natočil režisér Oliver Stone s podporou kapely film, při jehož sledování pamětníkům běhal mráz po zádech; herec Val Kilmer totiž jako by Morrisonovi z oka vypadl.

Mezitím vycházely různé reedice, kompilace hitů či koncertní záznamy, díky nimž má kapela na kontě už přes třicet milionů prodaných desek. A letos, čtyřicet let od chvíle, kdy rockoví šamani poprvé uhranuli svět, se The Doors konečně dočkají i ceny Grammy. V rámci výročí už vyšel box Perception se všemi šesti alby, zvukově remasterovanými a doplněnými o řadu bonusů, oficiální knižní biografie The Doors By The Doors, chystá se nová verze výběru největších hitů či bilanční televizní dokument. O prázdninách pak znovu vyjde nejslavnější singl The Doors. A svět si bude zpívat: "Come on, baby, light my fire..."

Marek Dvořáček, iDNES.cz