Básnické střevo Honza

14. února 2007 v 16:38 | janis |  Zajímavosti a ták ...
Nedávno tu také zazněla výzva ohledně podobného "básnického střeva"jako bylo to Jimovo,no a konečně jsme se jednoho takového nadějného dočkali.Tady ho máte!Ve stručnosti životopis jeho vlastními slovy a skvělé dílko.

Jmenuji se Honza Řezníček,je mi devatenáct let,jsem z Vyškova,studuju posledním rokem Střední školu pro knihkupce a nakladatelské pracovníky v Brně. Mám hrozně rád starou dobrou muziku (Doors, Beatles, Bob Dylan...). Hraju na kytaru, složil jsem pár písniček. Hodně čtu knížky (Hrabal, Šabach, Bukowski) Miluju poezii. Nedá se říct, od kdy jsem začal psát. Asi tak v patnácti jsem začal psát své první "pořádné" básně (hodně pod vlivem textů Beatles a hlavně Johna Lennona). Samozřejmě, že čtu poezii i od (Kainar, Hrabě, Bukowski, Whitman, Morrison). Poezie Jima Morrisona je opravdu podařené dílo. V jeho básních je snad všechno. Dokáže navodit pocit, že je člověk sjetej, i když není. To je na jeho poezii asi to nejsilnější. Básnickou sbírku mi ještě nikdo nevydal, ale snažím se...Píšu neskutečně živou poezii.
Prolog
můžu ti přečíst něco z mé poezie
to ti ale asi nebude stačit
můžu ti zahrát pár písní
u kterých se nedá tančit
můžu ti nabídnout chlast
aby ses dokázala trochu víc uvolnit
můžu tu s tebou zůstat celou noc
jestli teda budeš chtít
můžu s tebou zemřít
ale zatím (snad) chceme žít
Ucho
začala si mi líbat a olizovat pravý ucho
bylo to přijemný a vzrušovalo mě to
cítil jsem, jak mi stoupá a tvrdne
vzpomněl jsem si na Van Gogha
potom jsi mě začala líbat na ústa
já se nebránil
líbala jsi zatraceně dobře
a jak krásně jsi voněla!
tajně jsem si přál, abys mě milovala
věřím, že by to šlo
v tu chvíli
v mezičasu
v ten večer
mám tě rád
Láhev na stole
kouzlo noci
ta tma, že tě skoro není vidět
takže se můžeš opíjet a potácet, jak chceš
možná se i zamiluješ
to je zase kouzlo okamžiku
takový to jiskření
vášnivý líbání
život tě začne nabíjet
a nikdy ti neujede autobus
cítíš se fajn
ulice mění tvary
objevují se neznámý barvy
čas utíká zatraceně rychle
nevíš o sobě
nedokážeš vůbec nic říct
vlastně neexistuješ
láhev je na stole
kdo ji otevře?
Hlava
hlava je rozpoutaná
a odvázaná
tak trochu nalevo
nalevo od dveří výtahu
každý patro přináší jistej pocit uvolnění
v přízemí je realita
v posledním patře roste kvítí
někde je úplná tma
někde jenom záblesky
telefonní šňůry a sluchátka
odpojený od energie
zvonky, který nezvoní
lidi, kteří nevoní
šikmá plocha stojí rovně
poschodí vypadaj nějak divně
hlavně, že hlava je odpoutaná
a rozvázaná
tak trochu nalevo
nalevo od dveří nikam
Ztráta poezie
kam jsi se ztratila, má poezie?
je pozdě večer
v tento čas většinou přicházíš přes mou mysl do mého pokoje
zničehonic se objevíš a mé ruce tě začnou rodit
kde jsi tuto noc?
kam jsi zabloudila?
kde jsi se schovala?
snad zatím ještě čekáš někde na rohu ulice
nebo jsi se zdržela v baru a dopíjíš poslední sklenku
sklenku života, meziprostoru a smrti
možná kecáš s nějakým děvkařem, kterýho chceš ještě dneska vojet
tak dobrá, já tu budu na tebe čekat, než ti to udělá
otevřu si láhev
budu pomalinku a něžně pít
budu čekat, až mi zase vlezeš do palice
a já tě zrodím ve svých verších
už to cítím!
tělo začíná chátrat a duše je někde jinde
slyším zaklepání
zbrkle otvírám
poezie stojí zmoklá ve dveřích
vítám tě zpátky, miláčku
Sebe..vražda
na rukách máš ostnatej drát
a u hlavy si držíš pistoli
tohle je konec
máš v sobě tolik bolesti, že už to prostě nejde dál
už ti nepomáhaj ani drogy
svět je pro tebe až moc cizí místo
ty sem nepatříš
tak to skonči
výstřel
výkřik
náraz na zem
smrt
Znásilnění? nikdy!
chtěl bych být s tebou o samotě
a obalit tě do jarního prostěradla
pak tě obložit vzrušujícími peřinami
a líbat tě na ústa
divoce
opilecky
vášnivě
nakonec tě vysvobodit z té mé představy
a zvítězit nad tvým klínem
můžu se zabít kdykoliv chci
na to mám právo
můžu se ožrat kdykoliv chci
je to čistě moje věc
ale nedokážu s tebou spát, pokud mě nechceš
nejsem žádnej hajzl
ze znásilnění je mi na blití
to radši někam zmizím
a někde v kanálu si ho vyhoním
Propast života
všichni jsme se narodili
abychom zase jednoho dne zemřeli
je to zkurvená propast
život je jako sklenice
jednou se ti vymkne z rukou
a roztříští se
zbydou jen ostrý střepy, který tě můžou pořezat
stojím nad propastí
chce se mi zvracet, protože nesnáším výšky
já sklenice nerozbíjím
já je dopíjím do dna
a pořád na něco čekám
možná čekám na bohyni
možná čekám na boha
sám nevím
vím jen, že určitě čekám na smrt
a smrt čeká na mě
lidé, držte láhve pěvně v rukou
jinak je s vámi amen
Druhá strana
hrozně rád bych s tebou utekl někam na druhou stranu světa
na druhou stranu našich duší
ze dne udělal noc a prožíval s tebou orgasmus
já bych ti ji pěkně vylízal
ty bys mi ho něžně vykouřila
v křečích orgasmu by jsme se oba zmítali
a neexistovala by žádná první strana
položil bych svůj penis mezi tvá mladá ňadra
hrál si s tvými ňadry
dráždil ti poštěváček
a hladil tvůj zadeček
ty bys mi mohla udělat úplně všechno, co by jsi chtěla
všechny tvoje představy, sny i úchylky bych ti s ochotou splnil
zničili by jsme na chvíli první stranu a druhou oslavili
moje sperma by se vznášelo po pokoji
a lítalo na perském létajícím koberci
ty bys ten kobereček chytila a explodovala v orgasmu života
noc by skončila
a ráno by tu zase stála ta samá, posraná, první strana
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 noo... noo... | 16. června 2007 v 22:56 | Reagovat

no trošku mi to připoíná Bukowského styl, není to dokonalý, ale určitě to do sebe něco má, pokračuj v psaní!

2 Tereska Tereska | 21. června 2008 v 21:24 | Reagovat

Skvělí jen to poslední se mi zdá zvrhlí

3 TOJEJEDNO TOJEJEDNO | E-mail | 13. srpna 2008 v 22:13 | Reagovat

Na co čekáme?

až nás loď vyvvrhne na pustý ostrov

vlci už mají hlad-nenechejme je čekat

my sme potrava těch bezbraných duší.

Sme jenom hračky na koberci zlobivého díťete

Sme jenom majetek smrti

a ta už ceká.

na co čekáme?

na vysvobozeni z temneho sveta

4ekáme až nás vlci roztrhaji

a naše teplá krev jim bude stékat po krku.

Sme jenom loutky nesikovnych rukou.

čekame tady na smrt tak se nebojte jdete chytněte se za ruky pujdem spolu k modre obloze.

4 TOJEJEDNO podruhe ;-) TOJEJEDNO podruhe ;-) | E-mail | 31. října 2008 v 21:25 | Reagovat

VYKRIK ZE TMY.

NOc, Noc, noc..noooooooc

STOP

Zastavme se a donutme ab byla stale noc

Enegrickym vykrikem ze tmy znisime slunce..

Ches abych pokracoval?

Abych te dovedl do me mysli?

Do extaze narku a vykriku?

tak si sedni POSLOUCHEJ NEBO VYPADNI!!

Noc, Noc, noc

Tma ktera zahali vsechno co nechceme videt

tma......uz jenom to slovo mi nahani strach

strach z toho co prijde..

ONA PRIJDE A VEZME NAS SEBOU...

Sebou na dloooouuuhou cestu nicotnou nudou..

Pojd se mnou....pojd...neboj se

chci aby si sla se mnou projdeme se nocni oblohou

chci te drzet za ruce a milovat se s tebou

chci prozit orgasmus a mit pritom ruce zlamany

chci te  mit jenom pro sebe

a vsechny muze, zeny, deti, vsychni ti kteri se na tebe jenom divne podivaji...ty vsechny chci vykrikem ze tmy zahnat....

Uz je po vsem

Odejdete a zhasnete

chci se chvili divat ze tmy do tmy...

5 TOJEJEDNO podruhe ;-) TOJEJEDNO podruhe ;-) | E-mail | 31. října 2008 v 21:27 | Reagovat

VYKRIK ZE TMY.

NOc, Noc, noc..noooooooc

STOP

Zastavme se a donutme ab byla stale noc

Enegrickym vykrikem ze tmy znisime slunce..

Ches abych pokracoval?

Abych te dovedl do me mysli?

Do extaze narku a vykriku?

tak si sedni POSLOUCHEJ NEBO VYPADNI!!

Noc, Noc, noc

Tma ktera zahali vsechno co nechceme videt

tma......uz jenom to slovo mi nahani strach

strach z toho co prijde..

ONA PRIJDE A VEZME NAS SEBOU...

Sebou na dloooouuuhou cestu nicotnou nudou..

Pojd se mnou....pojd...neboj se

chci aby si sla se mnou projdeme se nocni oblohou

chci te drzet za ruce a milovat se s tebou

chci prozit orgasmus a mit pritom ruce zlamany

chci te  mit jenom pro sebe

a vsechny muze, zeny, deti, vsychni ti kteri se na tebe jenom divne podivaji...ty vsechny chci vykrikem ze tmy zahnat....

Uz je po vsem

Odejdete a zhasnete

chci se chvili divat ze tmy do tmy...

6 Malis Malis | E-mail | 10. prosince 2008 v 12:35 | Reagovat

honzo myslim ze mas docela dobre texty ale neco tomu chyby...ja taky pisu poezii ale v jinem stylu a myslim ze je to dost dobry..na skole z toho delam absoloventni praci...chtel jsem se te zeptat jesti nahodou bych taky nemoh psat svoje texty na tuhle stranku..kdybys o tomhle neco vedel napis mi na email

7 bob bob | 13. června 2009 v 0:26 | Reagovat

sracky

8 rafal rafal | 26. listopadu 2010 v 18:52 | Reagovat

presexualizované umelé plagiátorstvo

9 není důležitý není důležitý | 3. prosince 2010 v 21:12 | Reagovat

Tak jsem si přečetl neco co je tady psaný, ale dle mého názoru má poezie při čtení vyrážet dech. tohle všechno se dá číst jak kniha, nemastný neslaný. LOL považovat to za umění. hauk

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama